Stonehenge Holašovice

V červenci jsme trávili pár dní u našich na jihu, a tak jsme vyjeli na nějaké ty výlety.

Jedním z nich byl Stonehenge Holašovice. Poloha a okolí Holašovic, to je takový malý ráj na zemi. Všude krásná pole, bez větší zástavby. Klid, mír, pohádka.

Nebýt tam s rodinou, vezmu si lehátko a celý den tam relaxuji a čerpám energii v prostředí právě Stonehenge.

Vesnice Holašovice u Českých Budějovic se pyšní titulem vesnice UNESCO.

A právě v této nádherné vesnici je megalitický kruh z obřích kamenů. Kameny tohoto kruhu u Holašovic prý disponují nejsilnější energií ze všech tuzemských megalitů postavených člověkem.

Holašovický stonehenge má na svědomí pan Václav Jílek, který ho se svými syny postavil. Všechny kameny pocházejí z okolí do 15 kilometrů od Holašovic. Kruh je složen z 15 kamenů a jednoho středového. Celá soustavu pak tvoří 25 žulových. Prvky v kruhu o průměru 30 metrů na sebe vzájemně působí. Nejvhodnější k meditaci je kamenný obr o hmotnosti 19 tun stojící samostatně nedaleko kruhu.

V jedné části objektu je dokonce i památníček paní Jílkové. 

Ve středu 10. května 2023 byl za pomoci jeřábu a těžké techniky vztyčen za megalitickým kruhem veliký menhir. Jde o obří "kámen" z ruly o celkové výšce 862 cm, obvodu 880 cm v nejširším místě, hmotnosti 90 tun a ční do výšky 658 cm od země. „Velká skála“, jak je pojmenován, je největším menhirem ve střední Evropě a byl přivezen z vesnice Studánky (Vyšší Brod). Jeho základnou je železobetonový kvádr o rozměrech 380 × 390 × 340 cm, přičemž kámen se základnou, ve které „levituje“, dosahuje hmotnosti 150 tun. „ (zdroj: zde).

Vzhledem k tomu, že počasí ještě slibuje pár hezkých dnů, tuto návštěvu všem moc doporučuji.

Obludiště Dolní Pěna, aneb největší habrové bludiště ve střední Evropě

Obludiště je největší habrové bludiště ve střední Evropě, které skýtá více než 3 km spletitých cestiček mezi 12 000 habry. Během spletité cesty hledáte tajemné obludy a slovíčka do hádanky. Slovíčko spletité jsem použila záměrně. My jsme se z tohoto obludiště dostávali hodinu. A to jsme ani všechny obludy ve finále nenašli. Ale za to jsme se tam stihli všichni dohromady pohádat, kluci poprat. Slyšet nás bylo široko daleko. 

Ale nebyli jsme sami. Podobných nešťastníků tam bylo mnoho. S některými jsme se potkali x krát a společně bědovali nad naším osudem.  Byť každý při vstupu dostane plánek, i tak jsme se motali a motali ….

 

 

 

Nakonec jsme však našli cestu ven a moli se tak občerstvit v místním zábavném centru.

Místo je to opravdu krásné. Kromě obrovského obludiště je tam velké vyžití pro malé i větší. V areálu naleznete například Kuličkodráhu, rybník, vory a další prolézačky apod. pro děti.

Celý objekt je navíc vyšperkován vtipnými cedulkami.

Pokud se nechcete občerstvit rychlým občerstvením, srdečně doporučuji pizzerii „Ristorante Pizzeria Al Mostro“ asi 100 m dál od vorů, která je součástí penzionu U Obludy. Tak výbornou pizzu jsem opravdu dlouho nejedla. I těstoviny byly výborné. Výběr z jídel není velký, ale právě v tom zřejmě tkví jejich vymazlenost. Doporučuji!!!

A ještě pár fotek z oficiálního webu Obludiště.

Toto je letecký pohled - ještě bez bohaté herní a "jídelní" zóny.

Takové byly ... Vánoce 2024

O Vánocích jsem po dlouuuhé době měla 14 dní volno. Jaká to nádhera. Druhý týden jsem již tedy lehce popracovala, ale bez jakéhokoliv shonu. Nějak si ten dlouhý odpočinek neumím užít jen tak, nic neděláním. Ale ohromně mi to prospělo po každoročním šíleném konci roku.

Děti snědly skoro celé cukroví, takže mi zmizely krabice navíc, které vlastně vždy nemám kam dát a mám je uložené kde se dá. Přibylo i místo v lednici od nepečeného cukroví.  Vánočka se mi rozpadla jako každý rok, ale s tím jsem už tak nějak smířená.

V neděli jsme ještě jako každý rok pomohli koledovat se 3 králi a sbírku předali potřebným v naší obci. Už je to taky pro naši rodinu taková tradice. Člověk hned z kraje nového roku udělá dobrý skutek a děti mají radost z cukrovinek, které si vykoledují. 

Hned druhý týden v lednu nás ale čeká každoroční další slavení. Bruňa má narozeniny, letos kulaté desáté. Nejraději by už dostal dárky na Vánoce, ale to u mě nikdy neprojde.

Vánoce máme každý rok skoro stejné. Jsem taková konzerva. Byť jsem stromeček letos ozdobila víc do sytě růžova, nakonec se mi nelíbil a ty syté starodávné růžové ozdoby, které jsem zachránila před vyhozením z jedné půdy, jsem zase uklidila. On ale jednou přijde jejich čas. A tak jsme měli stromek podobný jako vloni. Akorát jsem tam přidala zlaté pryšce (čili vánoční hvězdy).  A byť máme stromek každý rok u topení, letos skoro vůbec neopadával.

Věnec jsem vlastně taky nakonec měla jiný. Koupila jsem si totiž takový starozlatý svícen, takže jsem použila ten, lehce nazdobila a doprostřed dala nějaký netřesk.

  

Nadílka pro zvířata proběhla, lodičky z ořechů taky a bruslení a plavání taky, takže Vánoce splněny do puntíku.

 

Doufám, že jste do roku 2025 všichni vstoupili pravou nohou. Všem přeji hlavně zdraví, protože s ním je pak vše hračka.

Paaa, Petra

1. advent 2024

Jak každý rok. První svíčka. Za pět minut dvanáct jsem náš adventní svícen stvořila. Do staré bábovky. Klasicky na přírodní vlně se zlatými doplňky. Zlato jsem si v posledních letech oblíbila (se čtyřicítkou si ke mě tahle barva našla cestu).

V neděli jsem se vrátila z úžasného prodlouženého wellness víkendu se 7 bývalými kolegyněmi a první, co jsem šla dělat, byl právě svícen. Setkání s holkama bylo skvělé, rebelské a velmi intenzivní. Stejně jako letošní rok, který byl v mnoha směrech turbulentní.... Však je také karmický. Ale o tom až někdy jindy.

Krásný advent všem !

Malý princ na Kladně

 

Ano, je to tak. I u nás na Kladně, konkrétně v Galerii Kladenského zámku, máme onu úžasnou interaktivní výstavu Malého prince od Elišky Podzimkové. Já na ní chtěla jít v Praze, ale to mi jaksi nevyšlo, takže jsem si to všechno vychutnala až zde.

Výstava se tu koná u příležitosti 80tého výročí úmrtí autora Antoina de Saint-Exupéryho, který zmizel přesně před 80 lety.

V prostorech galerie se přenesete do tajemného potemnělého lesa se skutečnými stromy a stíny. Pomocí tabletu nebo aplikace, kterou si stáhnete do mobilu pak rozpohybujete ony úžasné Eliščiny obrázky. A protože je to výstava interaktivní, děti se tam vyřádí. A to jak sportovně, tak samozřejmě i kreativně. Je to velká krása. My měli to štěstí, že jsme ji měli celou sami pro sebe (byli jsme hodinu před zavíračkou)! Co víc si může člověk přát....

Výstava trvá až do září, takže neváhejte. Za naši rodinu doporučujeme!